film
Národní centrum podpory transformace sociálních služeb a MPSV, oddělení koncepce sociálních služeb naší škole poskytločtyři vzdělávací filmy, které byly vytvořeny v rámci projektu MPSV "Život jako každý jiný", který probíhá pod záštitou MPSV a ve spolupráci s agenturou Herafilm.
 
Ve filmech Vám budou přiblíženy čtyři pojmy:
 
První film s názvem Individuální plánování zaměřené na člověka Vás zavede do organizace Chráněné bydlení Naplno, která působí v Jižních Čechách. Proces individuálního plánování není třeba asi příliš podrobně představovat. Přesto je tento film zajímavou sondou do života lidí, kteří si jím prošli či právě prochází. Přijměte tedy pozvání ke sledování příběhu hlavních hrdinů Anety a Pavla, kteří Vám tento proces prostřednictvím svého vlastního životního příběhu přiblíží. 
 
 

Druhý film Sexualita osob s mentálním hendikepem Vás zavede do prostředí Domova sociálních služeb ve Slatiňanech. Možná si říkáte, že toto téma je do školského prostředí poněkud kontroverzní. Dle našeho názoru je ale nutné provádět osvětu i v této oblasti. Vždyť když ne studenti sociální práce a jiných příbuzných oborů, z nichž někteří s touto cílovou skupinou budou v budoucnu pracovat, tak kdo jiný by se měl v této oblasti orientovat?  Jak říká v úvodu celého snímku pan ředitel Miroslav Kubín: „Bylo by naivní si myslet, že lidé s mentálním postižením nemají sexuální potřeby“. Potřeba osvěty, kterou se Vám nyní prostřednictvím našeho filmu pokusíme přiblížit, může být prvním malým krůčkem k pochopení.

 

Další a již třetí film v pořadí nese název Formy podpory člověka, který opouští ústavní službu a přechází do služby komunitníToto téma je, spolu s dalším a posledním tématem, které bude následovat, v poslední době hodně diskutované. Děj tohoto krátkého filmu se odehrává v Kladně v  Domově pro osoby se zdravotním postižením Zahrada. Napadlo Vás někdy, co všechno musí člověk umět, aby mohl žít sám? Většina z nás pravděpodobně odpoví, že se nejedná o nic příliš složitého. Ale co lidé, kteří prožili svůj dosavadní život v ústavní pobytové službě a tyto, pro nás běžné návyky zkrátka nemají, jelikož je neměli kde získat? Na tuto a mnohé další otázky Vám odpoví hlavní aktéři filmu pan Roman a paní Helena, kteří se v Zahradě zúčastnili socializačního programu, který pomáhá lidem žít co nejvíce samostatně.

 

Poslední ze čtveřice filmů nese název Život v komunitní sociální službě aneb jak zamezit zavádění ústavních zvyklostí. Tento film, který se natáčel v organizaci Naplno, jenž sídlí v několika městech na Třeboňsku, je krásným příkladem toho, o co se dnešní moderní společnost snaží. Tj. zavírat velkokapacitní ústavy a jejich klientům nabídnout život v komunitních sociálních službách. Tento proces je zcela jistě dlouhodobý, avšak ve filmu přinášíme příklad dobré praxe, ze kterého by se další služby měly učit. Před spuštěním tohoto filmu si zkuste zodpovědět pár jednoduchých otázek a sami uvidíte, jak na tom se svou znalostí principu komunitních sociálních služeb jste.

  • Čím je charakteristický život v komunitní sociální službě?
  • Jak se liší od života v ústavu?
  • Co to vlastně jsou ústavní prvky, které někdy nevědomky a jindy zcela vědomě, nikdy však se špatným úmyslem, přenášíme do tohoto typu sociálních služeb?
  • Jak se dá s ústavními prvky pracovat?
  • Jakým způsobem se dají odbourat, a jde to vůbec? 

 

Co říci závěrem? Snad jen to, že každý jednotlivý film se zabývá odlišnou, ale přesto velice podobnou problematikou. Každý z nich Vás zavede na jiné místo v naší zemi a prostřednictvím svých hlavních aktérů Vám zajímavou formou zprostředkuje témata, o kterých byste i Vy, zcela jistě měli vědět.

 

Věříme, že filmy pro Vás budou inspirací a pomocí při dalším studiu a práci.

 

Přejeme Vám příjemnou podívanou